Co má kapotová myčka M-iClean H od společnosti MEIKO společného s Harleyem Davidsonem? Nerezové potrubí obou strojů těší srdce Marka Krämera. Jednatel řeznictví Krautter ve městě Vaihingen an der Enz je vášnivý motocyklista – a měl dost toho, že benzínové a olejové hadice vždy vcelku rychle vzaly za své. Nechal oboje na svém motocyklu opláštit nerezem. Déjà-vu měl obchodník, když uvedl do provozu nejnovější generaci kapotových myček společnosti MEIKO, M-iClean H v oblasti mytí svého řeznictví: potrubí – nerezová ocel.
„To nám dává definitivně jistotu, že stroj bude mít přinejmenším na tomto místě dlouhou životnost“, říká šéf ze zkušenosti.
Zařízení nejnovější generace a tým, na který se může spolehnout, protože jako šéf investuje do pracovního klimatu a také do mezd, zajišťuje růst tradičního řeznictví, které se stále více a více vyvíjelo na dodavatele cateringu při událostech.
Velké automobilové firmy regionu sázejí na chuť, servis a profesionalitu poskytovatele služeb v důsledně černém outfitu. „Během šesti měsíců jsme navařili přibližně pro 15000 osob“, říká Mark Krämer. Přitom nejsou zuffenhausenští a untertürkheimerští automobilisté jediní – školáci, soukromé osoby, vinařská sdružení, firmy, „oslavenci“ v domově pro seniory a hosté v řeznictví na začátku vaihingské pěší zóny mlaskají, když Mark Krämer a jeho tým dávají na stůl chuťovky z rodinného podniku.
Nikolette Boorbasová spíše symbolicky mlaská od té doby, co má v režii kapotovou myčku M-iClean H v řeznictví Krautter: Práce jde rychle od ruky, myčka potřebuje pouze asi minutu pro proces mytí, pára je maximálně zadržována dřina s rukojetí kapoty je konečně u konce.
„Určitě se jí již nechci vzdát“ odpovídá Nikolette Boorbasová na otázku, jak se jí kapotová myčka M-iClean H líbí.
Automatické otevírání kapoty se těší velkého uznání i u Marka Krämera a jeho ženy Christiane, jejíž rodiče v letech 1950 řeznictví založili: „Rukojeť kapoty je u starého stroje již ulomená, protože byla neustále tak šikmo otevírána“, oznamuje Mark Krämer. Šikmé otevírání poznali i inženýři společnosti MEIKO a postarali se, aby byl displej k obsluze nové generace stroje umístěný ne na přední straně, nýbrž na boku stroje. Tam totiž stojí personál obsluhy většinu času. V nejnepříznivějším případě byly staré modely často otevírány jen jednou rukou „vedle“ – což vedlo veškerou ergonomii ad absurdum.
„Automatiku kapoty vidíme v každodenní práci jako jasné plus“
... říká jednatelka Christiane Krämer, která dodává: „Jednoduše skvělý nápad.“